Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý album „Autopsychosis“ vystrelil moskovských KATALEPSY spomedzi nádejí ruskej scény rovno do prvej ligy svetového technického a brutálneho death metalu. Je to svojho druhu bravúrne vybrúsený diamant a dlžno povedať, že sa podaril hlavne preto, že kapela sa rozhodla opustiť rady udatne slamiacich obstojných, ale voľne zameniteľných nielen ruských spolkov a poriadne rozvinula svoj talent, staviac na variabilné postupy a technickú i kompozičnú bohatosť.
Nový prístup sa stretol s veľmi priaznivým prijatím, KATALEPSY sa stali žiadaným ťahákom koncertných šnúr a extrémne metalových festivalov, niekoľkokrát sme ich videli už aj u nás a ešte ich radi uvidíme, keďže jedným z charakteristických rysov tohto tech/BDM tornáda je, že naživo strhne ešte viac než na nahrávke, a to je už čo povedať. Plus sú to v zásade skromní chlapi oboma nohami na zemi, fakt vďační za to, že ich ľudia berú rovnako nadšene ako vyslovené legendy žánru.
Koncom mája vyšla novinka „Gravenous Hour“ a podľa očakávania je to skrátka železo ako sa patrí, KATALEPSY opäť ponúkajú prvotriedny hudobný zážitok. Deväť regulárnych skladieb, zarámovaných do dvoch inštrumentálok. Po tajuplnej, vesmírne mrazivej „In The Dark Of Stars“ s časom dominujúcou basovou linkou – a brilantnú Novikovovu hru si budete vychutnávať po celých 40 minút nahrávky – sa v „Blinded Sultan“ vyvalí skoro hardcoreový riff s hlbokým, ťažkým BDM vokálom, ktorý nás hodí do newyorských ulíc smrti, aby vzápätí spod rezavých deathmetalových gitár prebleskovalo éterické pobublávanie vyvolávajúce spomienky na „Focus“, „Spheres“ alebo „Tribe“.
To je len taká úvodná návnada na precízne vypracované, popri tom naozaj surové a útočné prvotriedne dielo z oblasti technického, brutálneho a dosť groovy death metalu. Naklepané pasáže, úderné sekačky, tu a tam spomienka na slamovú prehistóriu. Šťavnatosť a chytľavosť pasáží má blízko k SUFFOCATION, na druhej strane technické vyhotovenie a kompozičná prešpekulovanosť konkuruje súčasným ctiteľom virtuózskeho hrania, ale s absenciou u nich častej bezpohlavnosti, umelosti a strojovosti. Jemnejšie vyhrávkové pasáže ukazujú na veľký obdiv floridskému géniovi, pričom na druhej strane plynule prechádzajú do rozhnevanosti napríklad takých INTERNAL BLEEDING.
Texty inšpirované apokalypsou a temným sci-fi Filimoncev prezentuje veľmi dobre frázujúcim vokálom, niekedy mám skoro chuť povedať, že je to taká kloktavejšia pocta Frankovi Mullenovi. Zvuk je vynikajúci zvlášť pokiaľ si proste potrpíte na profesionálne „drahé“, hutné a zároveň čitateľné produkcie, a ak to máte radi skôr špinavo a barbarsky, viete zase oceniť „mäsitosť“ a tlak. Na prvé vypočutia ma novinka KATALEPSY nestrhla až tak ako tá od WORMED, ale album narástol, je to zatiaľ do Top 3/20016.
1. In The Dark Of Stars
2. Blinded Sultan
3. To The Lords Of Nihil
4. Critical Black Mass
5. The Long Bright Darkness
6. Monastery Of Nothing
7. After Omega
8. Grave New World
9. Ghoul Inquisitor
10. Tephra
11. In The River Of Red
Diskografie
Terra Mortuus Est (2020) The Beast of Nod (2019) Gravenous Hour (2016) Autopsychosis (2013) Your Fear Is Our Inhabitancy (demo) (2010) Triumph Of Evilution (EP) (2008) Triumph Of Evilution (split) (2008) Musick Brings Injuries (2007) Blasphemer (4-way split) (2004)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2016 Vydavatel: Unique Leader Records Stopáž: 40:13
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.